Procházka k letišti
Dohodla jsem se s Katkou, že vezme svoje holky a půjdeme venčit směrem k letišti. Nakonec se nás sešlo celkem dost, Katka vzala svoje známé a já přizvala Markétu s Brucem.
Markéta přijela za náma na Řepy a společně jsme vyrazili kolem Jivinské nádrže k výzkumnému ústavu, kde jsme se měli setkat s Katkou. Kluci si čekání zkrátili hrou, žvejkáním klacků a štěkáním. Po té co dorazila Katka se známýma se čekalo ještě na jednu pani s pudlicí. Když dorazila i ta, bylo nás celkem 7osob a 10psů. Tato "malá" výprava se poté dala do pohybu podél letištního plotu. Pejsci si cestou užívali, chvilkama si dávali do kožichu, ale pak si hráli jako nejlepší přátelé. Po X km a tisíci promrzlých krocích se došlo až k přistávací dráze, kde se udělala malá pauza na kafíčko a podívání na rolující letadla. Výprava se poté otočila a vydala na cestu k domovu. Kupředu nás hnala zima, hlad, představa vyhřátého pokoje a horké koupele.
Domů jsem dorazila po necelých šesti hodinách strávených venku, byla jsem promrzlá na kost, nohy jsem měla ušoupané a byla jsem ráda, že už jsem v teplíčku. Aty si vysockoval trošku granulek před večeří a šel si lehnout, vzbudil se až k večeři. Granule snědl závratnou rychlostí a opět se šel uložit ke spánku. Na poslední večerní venčení se mu už moc nechtělo, ale nakonec šel. Po návratu spokojeně vykonal svůj večerní rituál (rozházení otcovi postele, pomazlení s mámou) a šup, už byl v pelíšku a nechal si zdát o spoustě pejskách, které za ten den potkal.
Fotky zde ►